Povinné ručení na otce či na dědu?
700
post-template-default,single,single-post,postid-700,single-format-standard,bridge-core-1.0.5,ajax_fade,page_not_loaded,,qode-title-hidden,qode_grid_1300,side_area_uncovered_from_content,footer_responsive_adv,qode-theme-ver-18.1,qode-theme-bridge,disabled_footer_top,wpb-js-composer js-comp-ver-6.8.0,vc_responsive

Povinné ručení na otce či na dědu?

Cena povinného ručení, možných připojištění a smluvních podmínek se u jednotlivých pojišťoven mnohdy velmi liší.  Na co však mají všechny shodný názor jsou mladí řidiči, jejich rizikovost a tímpádem i mnohem vyšší pojistné.

To bychom ale nemohli být Češi, abychom si houfně nevěděli rady. Jak  z problému ven a mrknutím oka snížit pojistné i o polovinu zjistily dle statistiky asi tři pětiny mladých řidičů. Přepíší svou pojistku na otce, dědu či jiného člena rodiny s vyšším bonusem a mají vystarané. Je to však tak jednoduché? Neskýtá tento způsob řešení nějaké nevýhody?


Krom toho, že si mladí lidé nevyjezdí své bonusy a mohou se tak i ve čtyřiceti ocitnout v kůži začátečníka v platbě pojistného, mohou „zavařit“ i svým blízkým. Ne každý si uvědomuje, že v případě nehody příjde o svůj bonus právě ten, kdo jim auto na sebe pojistil. Na delší dobu se pak prodraží pojistka nejen mladého řidiče, ale i jeho příbuznému. To ale hodně mladých neřeší.